Umírám..

5. července 2016 v 14:09 | Mutinka |  Tvorba před blogem
Umírám...
Děvčata, je středa, muži by dodali zajeté přirovnání......nejsem muž, čehož kolikrát lituji, jsem babička a volám...pomóóóc
Dnes mám doma tři zlatíčka na hlídání, takže nějaké šití, či dokonce natírání by hraničilo se sebevraždou.
Mami, zajdeš s malým na kontrolu na ušní? Není problém...já naivka. V čekárně děvčata rozložila i to , co se rozložit nedalo, letákům při hlasitém předčítání si navzájem dodaly vlastní, velmi okouzlující text, čímž vyvolaly všeobecné veselí všech přítomných osob a dvě důchodkyně utírajíc si slzy dojetí nad kouzelností mých dvou vnuček dokonce zatleskaly a kdyby jim to klouby dovolily, tak snad zatančí i děkovný taneček. Sestřička nás vzala přednostně, netuším, zda to bylo zvědavostí a chtíčem shlédnout soukromé představení v ordinaci či obavou o odolnost čekárny. Vymstilo se jí to, děvčata projela šuplíky nejdřív pohledem, posléze i ručně. Z ušního odcházíme obtěžkáni letákama, omalovánkama, pusou plnou bonbónů a smutným pohledem důchodkyň. Kdybych neznala vnučky, u kterých vím, že jakékoli povolení uzdy rovná se lavině problémů, snad bych jim dovolila přídavek, namísto toho velím ODCHOD.
Jsme doma. A nastává chaos. Vyzujte se...jo...bundy na věšák..jo...ten je můj, ne můj, babíííí ona mi nechce......nenechávám ani jednu domluvit a řvu tichooo, vyslékám malého, přeskakuji holky, sbírám spadlý cumel, pokládám malého, odstrojuji holky s pohledem říkajícím BACHA NA MĚ...vysypávám hračky a pádím vařit oběd. Kolik mi je, že jsem tak hloupá a nenavařila si včera. V rekordním čase jsem zvládla míchat polívku, utřit snopel, postavit z kostek hrad, podat čaj, vyměnit plenu, odpovědět na tisíc otázek, samozřejmě dvakrát, protože sotva jsem odpověděla jedné, okamžitě se ta druhá dožadovala svoji vlastní odpovědi na jí položenou tu samou otázku. Začínám se potit, zrychlovat tempo přímoúměrně tepu a konečně volám: OBĚD.
A nastává zkouška moji trpělivosti. Malý řve, ucukne hlavou právě v okamžiku, kdy se snažím zacílit pusu, takže můžeme převlékat. Pokus číslo dvě dopadl jako číslo jedna, nepřevlíkám, strefuji se dál do pusy, ale malý vede...vzdávám kontumačně.....od stolu diskuze děvčat: Vany, jíš tyhle nudle? No moc ne...tak já taky ne...to je Neli maso? jo, maso...já nemám chuť na maso, tak já vlastně taky ne..mezitím mezi nimi proběhla výměna stran...podívají se na sebe a nějakou mnou nepochopitelnou gestikulací si daly znamení a jednohlasně hlásí: my už nemůžeme, děkujeme , bylo to moooc dobré......další už nemám sílu nabízet. Vyvěšuji bílou vlajku a rozdávám piškoty...mizí...jak to, když byly tak najezené té mooooc dobré polívky?

P.S. Pokud dostanete jakýkoli počet dětí na hlídání, zapamatujte si:
nevařte, stejně to nikdo nebude jíst, předzásobte se piškoty ( sušenky nedoporučuji, moc drobí), odpolední klid si vytlučte z hlavy, protože zatímco se mylně domníváte, že děti usnou a vy si uvaříte kafe, tak se budete honit umýváním nádobí a zprskané domácnosti ( nudle taky nedoporučuji, jsou lepivé a nejdou mrchy sundat jinak, než že jednu podruhé sesbíráte...možná jediný okamžik, kdy si připadáte jako popelka s nadějí, že vás někdo vysvobodí). A než tohle všechno doděláte, tak se vám ta zlatíčka vzbudí a můžete jet nanovo. A to se nyní stalo mně. Hledí na mě šest modrých očí, zapomínám na nedávné strasti a jdu klečet mezi hračky.
P.S. 1. Malý se posral, holky ječí, že to smrdí, já ječím, ať neječí a malý řve, protože řveme my. Mám dojem, že se z toho taky po....,ale nemůžu, protože holky by ječely, že to smrdí a malý by se na mě mohl .....začarovaný kruh
P.S. 2 Bytové družstvo nazývá můj byt 1+1...asi netuší, že z toho lze udělat babycentrum
P.S.3 fotodokumentace o tom, jak probíhal odpolední klid v podání děvčat...malý byl jediný, který to vzal vážně...prostě chlap

Chtěla bych být muž a mít "chlapskou" definici středy. Děvčata, pokud tohle přežiju, setkáme se tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama