Rande naslepo

5. července 2016 v 14:11 | Mutinka |  Tvorba před blogem
Poslušně hlásím, že jsem přežila. Vnoučata taky. Ovšem dnes mě dostala jedna nevinná dětská otázka: Babi, proč nemáš dědu?
Jak odpovědět?
Nelka spí, konečně tedy pochopila význam odpoledního klidu a já mám čas přemýšlet. Dědy se ji zachtělo...kdyby jen tušila, že jsem jedinkrát v životě podnikla výpravu za ulovením nějakého fajného dědy, tak by jistě dychtila po podrobnostech.
Dychtíte taky?
Ve svém životě jsem absolvovala jen jedno rande naslepo. První a z vlastní iniciativy a dostalo se mi zadostiučinění v podobě rybáře Petra. První krůčky jsme jako batolata neohrabaně absolvovali prostřednictvím internetu, který dává neskutečně neomezenou mez fantazii....ale tady bych již navrhovala vymezovat určité hranice...den schůzky...já :holič, nové hadry, koupel, oholení noh....nevím proč, přece ho budu zajímat já a ne moje nohy, parfému litry, vše zhruba za 1000 Kč a hurá za dobrodružstvím...podle toho jak se popsal, se dokonce začínám těšit...50 let, střední postava, vlasy tam, kde původně narostly, průměrné výšky....hmmm, to si dám líbit. Dojíždím a v okruhu místa setkání jen jeden člověk, chlap. Ale neodpovídá popisu. Tak si stoupám vedle něj a čekám, což dosti nelibě nesu. Mezitím mě bezostyšně pozoruje stvoření velikosti skřeta, vizáže čabajky...taky tak vyschlý...na hlavě pár chloupků...tedy míň než bylo z mých oholených nohou a odvážně zahajuje konverzaci, stojíce na špičkách, protože zřejmě neměl chuť mluvit do míst, kde dříve bylo to, co mi gravitace posunula o pár centimetrů níž..čekáte?....copak nevidí?...na přítele?...ne, na autobus...to je trouba...rande naslepo?...prozatím bych volila na hlucho, ale pidimužík je neodbytný a stává se i sdílným....taky čekám...taky naslepo....taky ještě nedošla....jmenuji se Petr a jak vy?....omlouvám se a mou přítomnost již prozrazuje jen můj
pouliční lampou vytvořený stín...a 1000 Kč v prdeli.

P.S. Tímto jsem konečně pochopila, proč se tomu říká rande naslepo......protože rybář Petr zřejmě pevně doufal, že pokud nebudu úplně slepá, budu jistě majitelkou jiné zrakové vady a tím se značně zvýší jeho šance na spočinutí v mateřském klíně, ze kterého vypadl rozhodně dříve, než před 50-ti léty. A to, že to byl rybář, jste jistě pochopily samy.


P.S. 1. Nelce jsem nedopřála dědu, ale snažím se ji to vynahradit zatloukáním hřebíků, koukáním na hokej, kdy řveme gól i tehdy, když nepadne a po pivu si taky umím říhnout jako chlap....jen to škrábání na ...mi nejde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama