Kozlovický vodník

5. července 2016 v 14:48 | Mutinka |  Tvorba před blogem
Krásné pondělí, děvčata.
Kupředu levá, kupředu levá, zpátky ni krok....ale já bych klidně hodila zpátečku a vrátila se do neděle.
Že nejsem sama? O tom nepochybuji. Jenže proč se chci vrátit zrovna do neděle?
Včera jsme s Nelkou ( přibraly jsme i maminku, protože ležela na prahu a držela se nás za nohavice) podnikly výlet. Pojaly jsme ho pro nás tradičně monotématicky...koně. Ale jak jsem ke konci výletu zjistila, tak i ty naše milované iháčky trumfnul jeden zážitek.
Jely jsme do Kozlovic....při průjezdu kolem cedule vesnice jsem začala mečet, čímž jsem způsobila šok osazenstvu automobilu...Katka šlápla na plyn úlekem a Nelce vystřelila hlavička směrem k vydávajícímu zvuku kozy....netušila jsem, že děti dokážou otočit hlavičku téměř jako sova. Babi, proč mečíš?.....jsme přece v Kozlovicích, tady se nemluví, ale mečí.....aha, mééé, mééé....víš, co jsem ti řekla?....no, pěkně jsem si naběhla....po pár metrem mečí i řidič....jen netuším, zda se připojil ke hře, či zda dcera mečí, ať nemečíme. Já ji nerozumím, nejsem z Kozlovic.
A jsme u stájí, kde je ubytovaných cca 70 koní. A máme štěstí, probíhají závody....dereme se s Neli z auta, mi to jde hůř, protože tahám z mikro auta obr pytel sušeného chleba. Sedáme si na tribunu a sledujeme koně, kteří se chystají k závodu.....vše probíhá za hlasitého komentáře Neli....zhodnotila jak koně, tak prostředí a v neposlední řadě i vizáže jezdců, kdy se ji jedna paní natolik zdála podivuhodná, že zcela neomylně počkala na její průjezd kolem nás, aby poté velmi zřetelně vypálila: Chudák krásný koníček, on musí vozit starou babku....on asi zlobil a má to za trest....kůň přešel z kroku do cvalu...madam vynechala klus, asi se bála, co by se ještě dozvěděla. Babka nakonec vyhrála. Ale my netleskaly jí, ale tomu chudáčkovi....jak zkonstatovala Nelka.
A máme hlad jako koně. V první hospodě jsme se cítily jako doma...taky si nás nikdo nevšímal. Na protest jsme se sbalily a odjeli do hospůdky ve mlýně..a tam to teprve začlo.
Nádherné prostředí ve stylu starých časů a.....a pod splavem Vodík, za splavem vodník. Jdu popředu jako správný velitel zájezdu a Neli s maminkou mě následují. Zahlídla jsem dalšího vodníka na lavičce a chystám se Nelku překvapit...podařilo se mi to víc než jsem chtěla...schovaná za bukem číhám až se Nelka přiblíží a vypálím..brekeke, brekeke......dítě řve strachy, Katka řve úlekem a já řvu smíchy....Nelka si cvrnkla strachy, katka úlekem a já jsem pochcaná smíchy.
Neli si dala polévku a další už prý nemůže, má stažený žaludek...z čeho? Povídám ji o vodnících, o dušičkách, což ilustruji na hrníčku s pokličkou, ve kterém mi donesli čaj. Nabyla dojmu, že piju duše. Do hospůdky se přiřítil chlapeček a zakopl v rychlosti o práh...vidíš babi, taky se bojí vodníka u dveří...sleduji, zda nemá kolečko na kalhotech, následuje ho maminka se škodolibým a uspokojivým výrazem...taky asi bylo brekeke. Neli při vyprávění dostala do svého "staženého" žaludku maso jenen z mého, ale i z maminčiného talíře. Odcházíme a nám se podařilo Neli přinutit k fotu se zeleným frajerem.....
Výlet je u konce a vracíme se domů, jsem utahaná a spokojeně se odkládám na zadní sedačku auta a bere mě spaní.....mééé, mééé...do prdele, já se lekla....opouštíme Kozlovice a Neli mečí.


P.S. Vše, co řeknete, může být použito proti Vám. Mééé, mééé.

P.S.1. Dítě poslouchá velmi bedlivě, ikdyž vypadá, že je nepřítomno.....a sní nejvíce, když má stažený žaludek, ale Vy mu přitom roztahujete zorničky svými příběhy...příště si nabalím svačinu....aby se mi nestáhl žaludek


P.S.2.Příště pojedeme do Rybího....už teď přemýšlím, jak budu při průjezdu cedule vesnice krásně mlčet
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama