Když mámy pláčou

16. července 2016 v 12:09 | Mutinka
Dnes je to tři dny, co se z moji dcery stala mladá paní.

A v tomto okamžiku znějí svatební zvony i mému synovi a možná už stihl říct i své ano.

Při psaní těchto řádků se mi klepou ruce, vlastně nejen ruce, ale klepu se celá...a srdce krvácí.
Zatímco u dcery jsem byla součástí příprav, všeho toho stresu a shonu, který se ve výsledku změnil v krásný okamžik, kdy při jejím příchodu k ženichovi, který tohle neunesl a bulel jako želva a svatební hosté se zmohli jen na áááách a já se dmula pýchou, tak dnes mi nic z toho nebylo dopřáno. Hledám odpovědi na milión otázek, které mi v hlavě tančí čardáš, ale při vší snaze nemohu najít nic...jen prázdno v celé duši....prázdno měnící se ve smutek, smutek přecházející v pláč, zlost, bezmoc, beznaděj.
Přemýšlím a vzpomínám....na den, kdy jsem přišla o dítě, které přišlo bez plánování...a stejně tak i neplánovaně, leč bolestně odešlo....verdikt lékařů zněl: už nikdy nebudete mít děti...a přesto jsem věřila, že je ve mě síla čelit osudu a dopřát Kačce sourozence.

A stal se zázrak a přišel Honzík....nelehce, s problémy....s vrozenou vadou srdce, skoliózou, s hlavičkou nepřirozeně na zádech, přiškrcený....já byla šťastná a nešťastná zároveň...zabojovali jsme...tehdy jsem brečela poprvé.

Přišel pátý měsíc jeho věku a my bojovali opět..těžký zápal plic a slova lékářů...rozlučte se, jsem nechtěla příjmout....noci v sedě a bez spánků, v pokoji 2x2 m, v duši strach a síla to zvládnout, zvládli jsme...pláč podruhé.

V 6 letech jej snaha o nasečení trávy stála další boj...propíchl si tepnu....to, že jsem mu nohu málem amputovala stažením a jela do nemocnice jako blázen, mu zachránilo život....pláč potřetí.

Honza má 16 let a jedeme s našimi koňmi krásnou Hubertovu jízdu popršenou a svahovitou loukou...kůň uklouzl a svalil se páteří přes synovu nohu, kterou polámal 6x v holenní kosti a 2x v lýtkové.....nevím, jak se mi podařilo jej dostat do nemocnice a jak přežít fakt, že noha zčernala a nastala embolie a pak volba, zda operovat či nechat s obrovskýma bolestma nohu hojit, protože operací hrozilo doživotní zkrácení nohy...a pláč počtvrté

Sedíte u kamaráda v restauraci a ten najednou bledý vběhne k Vám a sdělí Vám, že Váš syn leží venku v bezvědomí a s pěnou u pusy.....brala jsem stoly skokem a porážela vše, co mi do cesty přišlo....umělé dýchání, nohy vzhůru, sanitka.....srdíčko pozlobilo.....pláč už ani nevím kolikátý.

Dožili jsme se 20 ti let a do žíly nám kape sajrajt, protože syn je na poslední chvíli odvezen do nemocnice...akutní zánět slinivky....slova lékařů? ...na poslední chvíli....a pláč už ani nepočítáte

Přesto všechno se dožijete dne, kdy za Vámi dojde dítě....190 cm, 90 kilo a sdělí Vám: mami, budu se ženit, ale nezlob se, nemám sílu si to prosadit, ačkoli se snažím, ale svatba bude bez tebe......vyrazilo mi to dech, ale zároveň to ve mě vzbudilo obrovskou sílu řvát....a vyřvala jsem ze sebe všechny bolesti. Nevím, kde se to ve mě vzalo, moje děti nikdy nezažily hádky, řev ani výčitky...vždy u nás panoval klid, smích, radost.....dnešek ovládl pláč.

Pláč matky......jediné, co mi bylo dopřáno, byla možnost dnes ráno zaběhnout k dceři, kde se syn s dětmi chystal......vypavila jsem ho, viděla ho ve svatebním, popřála mu štěstí, ale neodpustila si větu...NIKDY TI TO NEODPUSÍM....a já neodpustím...a pláču

P.S. Byla jsem mnohým z Vás dlužna toto vysvětlení, ikdyž otevřít se a přiznat si, že jsem nejspíš někde pochybila, je tak obnažující, že mi z toho jde mráz po zádech....ale zasloužíte si ho

P.S. Vy, které máte syny a vychováváte je v úctě k ženám a galantnosti, vedete je k tomu, že není rozdíl v prácech žen a mužů, k empatii a v sílu rodiny, Vám ze srdce přeji, aby jste dostali jako dárek za Vaši snahu hodnou snachu.......zasloužíte si to a v tom případě plačte...plačte štěstím

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | 16. července 2016 v 12:41 | Reagovat

Placu placu placu. To neni feeeeer totooo

2 Petra Kouřilová Petra Kouřilová | 16. července 2016 v 13:12 | Reagovat

Nádherný Jani.

3 Anna Anna | E-mail | 16. července 2016 v 13:13 | Reagovat

Janičko neplač..nestresuj se.Čím více se tím budeš zabývat,tím více to bude bolet.ŘÍKEJ SI,HLAVNĚ ABY BYL ŠŤASTNÝ SYN..nestěžuj mu to..ono je těžké i pro něho sedět na dvou židlích.
Napsala bych mu ještě dnes SMS,že ta slova bereš zpět a že to za Tebe řekl jenom smutek.Neber mu ten dnešní den.
Vím,že Tě to bolí,ale takový je život..není to procházka růžovou zahradou ,zalitá sluncem. ..věř mi ženě zkušené.Někdy vyřčená slova ve zlobě,nebo smutku se berou těžko zpět.Tak se opatruj..Pa.Anna

4 Martina Martina | E-mail | 16. července 2016 v 13:31 | Reagovat

Janičko, držte se, musí to opravdu hodně bolet. Zde pochopení není a zvlášť ne v tom případě, když nevíte proč. Taky mám spoustu otazníků a nevysvětleného, ale nemá cenu se trápit. Musíte jít dál. Snacha pozná, jaký je život. Jsem s Vámi a hlavu vzhůru.

5 tajna Kvetka tajna Kvetka | 16. července 2016 v 13:41 | Reagovat

Jani,jsme s tebou.......

6 Lenka Cerna Lenka Cerna | 16. července 2016 v 14:23 | Reagovat

Maminky znají bolest když bolí srdce ze zklamání,silné maminky nikdy nezapomenou ,ale časem odpustí. A vy silná jste ! Hlavu vzhůru ,vim že to bolí .....

7 Alena Alena | E-mail | 16. července 2016 v 15:43 | Reagovat

Jani na tuto bolest lék nevím, možná si to syn uvědomoval a proto o to víc prožíval svatbu své sestry. Jsi silná velmi silná žena, myslím na Tebe. Někdy jen ty slzičky člověku uleví.

8 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 15:59 | Reagovat

[1]: Míšo a co je dneska fér?....život jde dál

9 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:00 | Reagovat

[2]: Peti, děkuji

10 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:03 | Reagovat

[3]: Aničko...bylo to vyřčeno, snad pochopil, že to nemluvilo srdce, ale smutek, tohle chce čas....ani jemu není z toho všeho do skoku

11 Lenka T.Z. Lenka T.Z. | 16. července 2016 v 16:21 | Reagovat

Jani, doufam, ze dnes s vama placu naposled, ano, zivot jde dal. Je mi to moc lito, zazivala jsem podobnou situaci..preju vam hodne sil a doufam, ze uz mi slzy potecou jen smichem.

12 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:38 | Reagovat

Sem napište komentář

[4]: děkuji Marti....věřím na boží mlýny a doufám, že nezahořknu....ale kdepak, jedu dál a beru to jako zkušenost

13 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:39 | Reagovat

[5]: já vím...ještěže tě, mami, mám

14 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:40 | Reagovat

[6]: děkuji Leni...bolí, nevím, zda přebolí, ale snad ano...chce to čas

15 Mutinka Mutinka | 16. července 2016 v 16:43 | Reagovat

[7]: Ali, vím přesně, že svatba dcery s ním dost zamávala a možná si vše uvědomil, leč už pozdě....možná stačilo říct a bylo by vše jinak....nenašel odvahu

16 Blanka Klinerová Blanka Klinerová | E-mail | 16. července 2016 v 17:31 | Reagovat

Janinko myslím na tebe a neboj, máš nás a nás je většina, máme tě rádi a já obzvlášť !!!

17 Janka Bacova Janka Bacova | 16. července 2016 v 20:21 | Reagovat

je mi smutno - veľmi a zároveń ma trápi otázka: čo matka tej slečny,ako mohla toto dovoliť

18 Olga Olga | E-mail | 16. července 2016 v 21:25 | Reagovat

Jani jak jsem již psala jednou mu to dojde a už ted je mi ho líto že z něj bude podpantoflák co si nedokázal prosadit v nejdůležitějším dni svého života své,držte se,opijte se-raději ožerte:-)Sisi bude držet basu a bude líp:-)

19 Zuzka Zuzka | E-mail | 16. července 2016 v 21:45 | Reagovat

Jani, myslím na Vás....ano poplakala jsem si....mám 2 syny a bojím se, co si vyberou za partnery, ale vím, neovlivníme to! Děláme celý život pro ně možné i nemožné....mámy....ale od zítra už jen úsměv na tváři.... :-)

20 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 17. července 2016 v 1:08 | Reagovat

Ten můj synek je teprve sedmnáctiletý puberťák a holky jsou ještě mladší.
Někteří mi říkají, že jsem špatná máma, když dám v některých věcech přednost partnerovi, ale já říkám, že jen myslím dopředu.
Jednou mi moje děti odejdou a zbyde mi jen můj drahý. Pokud neuteče.
Můj starší brácha se ženil třikrát.
Jednou s celou parádou a celou rodinou, podruhé a potřetí na vozíku a tajně.
Nebylo to rozhodnutí jeho ženy (kterékoliv), ale jeho.
Nebyl k tomu donucen, nebyl vydírán, ani citově, nebyla to svatba pod podmínkou...
Možná to tak udělají i moje děti.
Někdy nám nezbývá, než respektovat rozhodnutí našich blízkých a doufat, že se rozhodli správně.
Držím Vám palce a pro příště přeju už jen radost.

21 Babča Poddvorov Babča Poddvorov | 17. července 2016 v 8:04 | Reagovat

Jani. Pro pláč nevidím. Mám také syny. Snacha je vynikající člověk. Říká se :že malé děti šlapou mámě po klíně,velké děti po srdci. U Vás to platí doslova. Ale dcera s rodinou Vám vše tisíckrát vynahradí. Jednou Vás budou potřebovat. Věřte tomu. A máma nikdy neodmítne i když má teď srdce zlomené.Buďte silná . Myslím na Vás a držím palce.Rána v srdci se hojí pomalu ale čas hojí i velké rány.

22 Gábi Slováková Gábi Slováková | 17. července 2016 v 8:55 | Reagovat

Jani..ani představit si neumím, že by mě jednou něco podobného potkalo...ani představit si neumím, jak moc to bolí ...a přesto vím, že se to může stát i mě. Synovi je 17 a je jedináček...slečnu má hodnou, mám ráda jí a prý i ona mě...ale kdo ví kam ho život zavane a tendence osamostatnit se a zvládnout vše sám, bez mámy má to moje zvíře už ted...Tak budu jen doufat, že zůstanu součástí jeho života i potom co se postaví na vlastní nohy. ...Přeju Vám Janičko ať je brzy lépe, věřím, že Váš syn prohlédne a uvědomí si jakou chybu udělal...však takovou mamku jakou jste Vy ..by mu mnozí mohli závidět.

23 Zuzana  betakova Zuzana betakova | E-mail | 18. července 2016 v 22:21 | Reagovat

Janicko myslim ze každá máma by byla nešťastná jako vy !Ale nezaslouží te si to !casem urcite syn pride Aj se svou novou rodinou a bude si bit hlavu o zem co to udělal a nevěsta to pochopí až bude mámou sama ! Ste silna ženská  a dáváte tady na vašich stránkach nám vela sílí a proto to nevzdejte a bojujete dal o svého syny potřebuje vás 😘😘😘😘

24 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:27 | Reagovat

[11]: Leni...jsou dny, kdy si člověk říká, že je tady zbytečně...nejhorší je, když si řeknete, že to nebyl jen jeden či dva dny, ale když zjistíte, že jste naprosto zbytečná celý život

25 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:29 | Reagovat

[7]:

[16]: děkuji Blani, jsem ráda, že mám tu grupu ženských, které umí podržet...taky tě mám ráda...a moc

26 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:31 | Reagovat

[17]: Janko, její matka ji vytěsnala ze života, protože ji z něj ona dělala peklo....teď dělá peklo mi a snaží se vytěsnat ze života syna mě....nevzdám to, budu bojovat, ale tohle mě položilo

27 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:33 | Reagovat

[18]: Oli, Sisa mě podržela, sice po jejím, ale přesto.....vipily jsme víno, snědly bonboniéru, ořechy a listovaly albem...přesto jsem celou nic nespala a civěla do stropu...ale dám to

28 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:34 | Reagovat

[19]: Zuzi, děkuji....dnes ráno jsem vylezla z baráku a na chodníku na mě kouklo srdíčko.....beru to jako znamaní lepších časů....a když ne, tak si je udělám sama

29 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:35 | Reagovat

[20]: Baruš, přeji Vám, aby jste měla více štěstí než já.....tuhle zkušenost nepřeji nikomu....vlastně někomu ano...ji

30 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:36 | Reagovat

[21]: Babčo, já mám srdce podupané, ale i tak doufám, že jednou příjde s pokorou

31 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:38 | Reagovat

[22]: Děkuji Gábi....paradoxem je, že jsme byly jako kamarádky, jenže fakt, že je dcera pro mě víc než byla ona a že neoplývám majetkem a nedotuji tak, jak si představovala neunesla a věci nabraly spád....sešup do bolesti

32 Mutinka Mutinka | 19. července 2016 v 0:39 | Reagovat

[23]: Zuzi, děti už má, takže ani tento fakt nic nezměnil...takže děti mě vidí sporadicky....snad čas vše vyřeší

33 merta merta | E-mail | 19. července 2016 v 5:48 | Reagovat

jani poprve to i me rozplakalo ,melas opravdu smulu i stesti ,mas obrovskou silu  a tu ti preji i dale,syn te ale miluje a to je hlavni ,.

34 Olča J. Olča J. | 21. července 2016 v 14:06 | Reagovat

Jani, život se s náma nesere, naloží nám,že kolikrát nevíme, jestli to vůbec uneseme, a když už to vypadá, že to nakládání skončilo a že by už mohlo být krásně, najednou lup a rána mezi rohy. Ber to, jak to je, nic nemůžeš proti tomuhle udělat. Honza to ví, ví, co cítíš, že tohle není správně, ale nemá možnost volby, volil menší zlo, ví, že máme odpustí i to nejhorší, ale má s ní děti, děti jsou jeho život, jeho nejvíc, čeká, že pochopíš, protože ví, cos prožila s ním a pro něj, ví, že tě to bolí, že ti rvalo srdce, ale pro svoje děti tuhle oběť podstoupil. Nepřestaň ho mít ráda, sama víš, že ani on to nemá lehký a přesto do toho šel. On ví, co prožíváš, ale ty víš, proč to udělal, že jeho děti jsou tím, co ho vedlo k tomuto kroku. Drže se, zlato, seš úžasná ženská

35 lidka lidka | E-mail | 21. července 2016 v 18:36 | Reagovat

Milá Janičko,až dnes jsem se dostala k přečtení vašeho článku a bečím jak želva přečetla jsem váš článek i dceři a ta jenom nevěřícně kroutí hlavou,přeju Vám hodně síly anebojte se všechno se v dobré obrátí,držím vám palce. :-P

36 beallara beallara | Web | 21. července 2016 v 21:48 | Reagovat

Jindy ukecená, jindy s odpovědí na každou otázku...tady u Vás mi padla sanice a sedím, čumím a jediné, co mohu bolavé mámě napsat...držte se :-)  :-)  :-
Zažila jsem něco podobného v opačném gardu, moji rodiče na důkaz nesouhlasu na mou svatbu nešli a ještě dnes si pamatuji, jak jsem stále čekala...zbytečně :-!

37 Božena Božena | E-mail | 21. července 2016 v 23:50 | Reagovat

Jani,taky mi to nedá,abych nezareagovala.Svatbu staršího syna jsem taky obrečela(ale co bych chtěla,taky jsem to udělala,no budiž),ale že mi odepřeli vnučku na dva roky,od první třídy,to jim nezapomenu NIKDY.Na svatbu mladšího syna nedošli,ať.Hlavně ,že mi vrátili vnučku,tak si spolu užíváme co to jde.Je smutné,když děti odejdou,ale být tchýní je ještě smutnější :-(.Vydržte jednou bude lépe ;-).Užívejte si života :-).
Život není procházka růžovou zahradou 8-) Hodně moc štěstí :-)  :-)  :-)

38 Lenka Lenka | E-mail | 24. července 2016 v 14:40 | Reagovat

Jani,pobrečela jsem si s Váma a doufám,že už to alespoň trochu přebolelo.Mám už syna moc dlouho ženatého v manželství je spokojený,ale i já si docela často pobrečím nad  chováním snachy vůči naší rodině.A to mně bude 70 a přesto jsem si nezvykla.Držím pěstičky,aby si k Vám našla cestičku :-)

39 mila mila | E-mail | 11. března 2017 v 23:30 | Reagovat

vis celkem.hovno,jak to v rodine vubec je nebo neni,hlavne si zamet pred svym prahem a bylo by na svete mnohem lepe.proc tady nenapises celou pravdu,jak stojis za hovno,hm? proc nenapises,proc se nestykas s vnoucaty? protouze ti nevoni snacha co?jak tak ctu ty tvoje prispevky,chce se mi z TEBE grcat???!

40 mila mila | E-mail | 11. března 2017 v 23:36 | Reagovat

snadno se haze spina na druhe ale jak vidim tebe je mi zle!!! Tobiska nemas rada?proc? protoze ti nevoni jeho tatinek co?,0proc nereknes jak to byo na svatbe u kaci? jak ses prervarovala,hm? kubi vitej do rodiny,rikej mi.mami,jsi .....je mi z tebe zle,napis pravdu ano!????

41 mila mila | E-mail | 11. března 2017 v 23:43 | Reagovat

zacni laskave psat oravdvu a.mnohym.se ulevi,co myslis ty zakompexovana maminecko,hm? :-P

42 mila mila | E-mail | 11. března 2017 v 23:46 | Reagovat

jsi svine,nic jineho :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama