Emoční šílenství

10. července 2016 v 23:34 | Mutinka |  Nové články
Tyto řádky jsou směřovány k děvčatům z kreativní skupiny, které byly mými prvními čtenáři a které se mnou ušly tuto cestu od prvopočátku až k dnešnímu dni.

Hezký večer, děvčata.
Víkend se nám pomalu chýlí ke svému konci a s přítmím se blíží bubák nového pracovního týdne. Pro mě týdne plného napětí, chaosu a jak tak tuším, tak i dojetí a bilancování.
Jak víte, tak mě v následujícím týdnu čekají dvě svatby….ve středu dcera a v sobotu syn….nechápu, proč musejí mít vše ve stejný čas…počínaje kýlou, prvními potomky a nyní svatbou…nemám odvahu domýšlet, co ještě bude dvakrát.
V pátek jsem si koupila konečně boty, donutila mě k tomu věta mé dcery, stojící u botníku: nejdeš v těch kroksách, že? Trošku mě to překvapilo, protože jsem chtěla jít bosky….nač jsem si tedy rašplovala ty paty, když je nikdo neuvidí? Půjdu tedy v botách.
Dnes mě čekal úkol , u kterého jsem se zapotila…a byly to pořádné valašské frgály….úprava svatebních šatů. Tohle jsme si nechávaly na poslední chvíli a s myšlenkou, že je lepší přibrat, než se drbat se šitím, byla dcera podrobena soustavnému vykrmování…vše svedeno na juniora….jenže já žádného nemám, tak nechápu, proč jsem se účastnila taky….nyní sice šaty nepadají, ale zato hrozí, že dcera místo "ano "jen v důsledku nedostatku kyslíku hekne…a zřejmě ušetříme, protože pokud polkne jen nudličku z polévky, budou šaty víc než naplněny…..tímto škrtám v rozpočtu jeden oběd.
Zítra nás čeká vyzvednutí cylindru a rolád,nákup přívěsku….asi dcera netuší, že tohle bude její poslední den se šperkem, protože pak se ji na krk pověsí její caparti, účes vystřídá narychlo stažený culík, svatební šaty zůstanou vzpomínkou na fotografiích, které si bude po nocích prohlížet s nostalgii v duši….ale až potom, co pověsí prádlo, umyje nádobí, posbírá hračky, umyje pásky na vaně, uklidí pastelky, uštvaná nachystá manželovi svačinu a pak těsně před spaním ještě po miliónté zkontroluje Neli a od února i juniora.
Jak svou dceru znám, tak je pohladí, políbí, přičichne k nim……utře si slzy dojetí nad jejich roztomilostí, tím vším smaže na svém harddisku v mozku všechny denní starosti a strasti a ulehne na zem do spacáku.
A co ty fotografie?
Ty nejkrásnější leží vedle ní a oddychují své veršíky……

P.S. Svatba je malá, skromná…..ale i kdyby na ni měla být jen ona a Kuba, tak věřím tomu, že každá máma, která vdává svou dceru, netouží po ničem jiném, než aby byla šťastná…jak hluboce si uvědomuji svoji lásku k mé mamince a jak moc si přeji, aby v ten den byla na mě moje dcera pyšná, jako já na ni

P.S.1. Neříkejte to na mě, ale zítra vyrážím s nůžkama pod rouškou tmy na krušpánek….nevíte, co mají v cele ve středu na oběd?

P.S. 2. Vím, že jsem psala, že moje příspěvky zde končí, jenže tohle je, děvčata , jen pro Vás…jste se mnou od začátku, znáte moji cestu k tomuto cíli a já doufám, že tam spolu dojdeme.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | E-mail | 11. července 2016 v 18:08 | Reagovat

Janičko utři si slzy..všechno bude OK !!! Raduj se z toho,že děti si plní své životní sny.A zítra i v sobotu se drž!!!Pa.Anna :-)

2 Anna Anna | E-mail | 11. července 2016 v 18:10 | Reagovat

Ach jo..zítra je teprve úterý..tak se drž Janičko ve středu :-D Anna♥

3 Mili Mili | E-mail | 12. července 2016 v 11:44 | Reagovat

konečně máte svůj blog.To bude počteníčko,už se moc těším.A svatby budou překrásné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama